Tuesday, October 20, 2015

Chapter 40: 1 year in the USA.

Rok se s rokem sešel a já opět stojím nad kufry plných věcí. Pamatuju si 20. řijna 2014 jako by to bylo včera. Opouštěla jsem s brekem a sevřeným žaludkem svoji rodinu a přemýšlela nad tím, jaká ta Amerika bude. A říkala jsem si, že rok je dlouhá doba. Vydržím to vůbec? To a dalších milion myšlenek jsem měla přesně loni touhle dobou, když jsem jela po D1 směr Praha - Letiště Václava Havla. Mé pocity se neliší od těch z loňského roku, až na to, že nyní přemýšlím v mé milované Kalifornii. Nemůžu uvěřit jak RYCHLE to uteklo. Přísahám, že mi to přijde jako včera, co jsem stála na Times Square a nevěřila svým očím. Nebo, když jsem poprvé projížděla přes Golden Gate a říkala si, že jsem si splnila jeden ze svých největších snů. To a mnohem víc se mi teď honí hlavou a mám tolik skvělých zážitků, že si na ně na všechny ani nedokážu vzpomenout. Před pár lety jsem o svém životě v Americe jen snila. Pamatuju si, jak jsem se projížděla na kole na naši malebné vesničce a představovala si, jak se jednou budu procházet po Los Angeles a všech těch krásných místech, které jsem si prohlížela v časopisech a na internetu. Tenkrát mi bylo 18 a můj sen se zdál nedosažitelný. Teď je mi 21. Mám za sebou rok v Kalifornii, nespočet krásných míst, spoustu nezapomenutelných chvílí. Ty zážitky Vám opravdu nikdo nevezme a je to jednoznačně to nejkrásnější co si můžete uchovat. Žádné boty ani kabelky vám nenahradí tyhle úžasné chvíle  ve vašem životě. Člověk na to kolikrát zapomíná, ale když nad tím tak přemýšlím - nepamatuju se, co jsem měla za boty, když mi bylo 14, ale pamatuju si přesně svoje pocity a zážitky z té doby. To je to nejcennější, co můžete mít.



Na co nesmím zapomenout je fakt, že bez mé host rodiny, bych nikdy neměla takový rok, jaký jsem měla. Pravdou je, že jsem s nimi rozhodně netrávila každou minutu svého volného času, ale celý rok se ke mě chovali skvěle. Díky nim jsem mohla s klidnou hlavou usínat a vstávat. Možná vám to přijde absurdní o čem to ta Simona plácá, ale pokud nemáte dobrou rodinku, může vám váš život pěkně znepříjemnit. Měla jsem z toho na začátku strach, ale hned po pár dnech jsem věděla, že jsem si vybrala správně a i po roce potvrzuji, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí v mém životě. Stejně tak jsem vděčná svým rodičům, bez kterých bych se do USA nepodívala. Chybí mi převelice, ale to je další z věcí, díky kterým si své rodiny vážím mnohem více než kdy předtím. Musím uznat, že mám opravdu štěstí, protože vím, že ne každý má tak skvělé rodiče jako já. Vlastně celá má rodina je úžasná! Tisíceré díky také mým přátelům. Oni ví, kteří to jsou :) Moc mi chybí, což někteří možná ani neví a vím, že kdybych je tu měla, tak by to bylo zase o něco lepší, ale každý máme svůj život. Každopádně - jsem ráda, že vás mám, protože jsem vás mohla celý rok otravovat a sdílet své zážitky.  



Po roce se vracím na místo, kde to všechno začalo. New York. Kdyby mi před rokem někdo řekl, že se tam vrátím, nevěřila bych tomu. New York mě nadchnul, ale nikdy to nebylo místo po kterém bych toužila. O to víc mě překvapuje moje aktuální nadšení. Těším se na New York a mám pocit, že si ho zamiluju. Těším se na novou rodinu, nové zážitky a cestování na druhé straně USA. Je to risk. Mám strach. Ale věřím, že to dobře dopadne a mě čeká další nezapomenutelný rok v Americe. :-) A i ten další se pokusím sdílet s vámi. Konečně si budu moct připadat jako Carrie Bradshaw, haha. Děkuji Vám za přízeň. Moc si vážím každého člověka, který si udělá čas a přečte si můj článek. <3

Mějte se krásně, plňte si sny & těšte se na příští článek z New Yorku :-)
SHARE:

5 comments

  1. Strašně moc ti to přeju! :) Je úžasné sledovat tvůj blog a tvé zážitky! New York je můj sen! Tak doufam, že Tě pořádně nadchne a budeš nám tu psát, jak je to tam skvělé!!! :) http://marsilife.blogspot.co.uk

    ReplyDelete
  2. pamatuji si, jak si jeste psala vtipne zazitky z Anglie :) kalifornie je urcite super a takovou zkusenost ti zavidim :) ja byla jen na 2,5 mesice v Anglii, a je mi uz 22 a jsem ve tretaku na vysoky, takze jako au-pair uz asi nevycestuji :)

    ClaudiasNewLife

    ReplyDelete
  3. Přeju hodně štěstí v nový rodině :)

    ReplyDelete
  4. Hodně štěstí a šťastnou cestu!! Pozdravuj Empire State! :))

    ReplyDelete
  5. Ahoj, tvůj blog je designově i obsahem moc pěkný. Kdybys ho chtěla třeba sdílet s ostatními au-pair, tak se k nám můžeš podívat ;) https://www.facebook.com/groups/169432663200593/

    ReplyDelete

Blogger Template Created by pipdig