Thursday, July 30, 2015

Chapter 26: BAD BLOOD.

Začala bych tím, že bych uvedla na pravou míru prodloužení. Rozhodla jsem se prodloužit si svůj pobyt v USA o další rok. Asi si řeknete "To je mi ale novina, kdo by to čekal." Já se ale rozhodla, že prodloužím někde jinde, tedy jednoduše řečeno - nová rodina, nové místo. Jsem typ člověka, kterého po chvíli začnou věci nudit a potřebuje objevovat a poznávat něco nového. Také jsem přišla na to, že potřebuju více vyžití než mám tady. Rozhodně to nemá co dělat s mou rodinou. Moje rodina je úžasná a uvědomuju si, jak velký risk dělám. Každopádně jsem minulé pondělí poslala vyplněné papíry do agentury i s referencemi od moji rodiny, které jsou mimochodem úplně krásné a měla jsem díky nim úsměv od ucha k uchu celý den. Přišel mi email od agentury s potvrzením, že jim to přišlo a moje koordinátorka potvrdila to, že poslala i potvrzení o studium, bez kterého mimochodem nemůžete prodloužit. Já spokojená, že je vše v pořádku a díky tomu budu mít profil brzo otevřený.



Ale to by nebylo ono, kdyby to bylo bez problému. Po týdnu čekání a zoufalství už jsem to nevydržela a volala svojí vždy neschopné a neodpovídající koordinátorce, jestli náhodou neví, co se děje. Nakonec mi odepsala, že to zkontroluje a dá mi vědět, což samozřejmě neudělala, to mě naprosto nepřekvapovala, protože takhle se chová celou dobu. Tak jsem napsala přímo do agentury, jestli je snad něco špatně s moji přihláškou. Rázem na to, mi přišel od nějaké Marty mail s odpovědí. "Tvoje přihláška je v pořádku. Jen čekáme na potvrzení o studiu od tvé koordinátorky." WTF??????!!!! V tu chvíli jsem zařvala "WHAT?" a přísahám bohu, že v tu chvíli bych byla schopná zabíjet (mírumilovaná au pair jak se sluší a patří). 




A tak jsem si řekla, že jestli si někdo myslí, že mi nasere na hlavu, tak to se pěkně spletl. Napsala jsem tedy zpětně do agentury, že mám email od koordinátorky se slovy, že potvrzení bylo posláno a že pokud nebylo, tak jim ho mileráda pošlu sama. Samozřejmě jsem ihned kontaktovala i moji koordinátorku, která mi nebrala telefon a jsem za to vlastně ráda, protože by měla asi do konce života psychickou újmu na zdraví. Nikdo mi neodepisoval, nikdo mi nebral telefon. Ani agentura a ani koordinátorka. Každopádně, když to nejde po dobrém, bude to muset jít po zlém. Takže to vzala do svých rukou moje skvělá host mum.


Napsala snad všem lidem v agentuře včetně manažerky, co to má znamenat a že chce ihned vědět, jak je možné, že můj profil ještě není viditelný a ať to okamžitě vyřeší! Hned na to mi volala moje koordinátorka (jak nečekané), že volala do agentury a že ji tam řekly, že můj profil nemůže být ještě online. PROSÍM? Že mám odjezd až v říjnu a to je ještě daleko a času dost. Já mám ale deadline na match 15. září! A tak s krví v mozku a nejpřísnějším hlasem ji říkám, jestli to myslí vážně nebo si tam ze mě někdo dělá srandu.





Sama vím, že holky, které končí ve stejný den jako já už viditelné dávno jsou a mají i nabídky od rodin. Nakonec jsem volala já, moje totálně nasupená host mum a neschopná koordinátorka všechny dohromady :-D Moje koordinátorka okamžitě volala a psala do agentury, že to chce ihned vyřešit. Ona totiž každá dáma z agentury říká něco jiného. Jedna, že nemá potvrzení, druhá, že ho poslala a třetí, že můj profil ještě nemůže být online. Tak sakra, kde je pravda? Nejste náhodou jedna agentura? Nebo mluvím se třema ženskýma a každá reprezentuje jinou agenturu? To a ještě více jsem řekla svoji koordinátorce do telefonu. Jsem si jistá, že mě bude do konce svého života milovat a vzpomínat na mě v dobrém. Náš případ pokračoval tím, že jsem poslala všechny kopie emailů své host mum a ta je přeposlala všem do agentury. Manažerka napsala zpátky, že situaci co nejrychleji vyřeší a že se omlouvá moji host mum i mně za nepříjemnou situaci. A hele, najednou to jde?


Ale aby toho nebylo málo. Dámy z agentury nakonec otevřely profil úplně jiné Simoně. To už byl vrchol úplně všeho, protože neumět si přečíst něčí přijmení? Na to už snad ani není co říct. Moje host mum jim napsala (a dala mě do kopie) "Tohle ale není naše Simona. Nebo jsi si Simono změnila jméno? :)". Napsala jsem jim, že sice máme jméno stejné, ale pokud umí dámy z agentury číst, tak příjmení je jiné. Moje závěrečná věta byla, že jejich přístup je směšný a že bych uvítala, kdyby byly schopné otevřít MŮJ profil. Do pěti minut vyřešeno a MŮJ profil je teď konečně viditelný všem rodinám, teda doufám.






Moje host mum odvedla tu nejlepší práci na světě a jsem ji za to hrozně moc vděčná! Kéž bych vám mohla ukázat ty maily, které všem poslala. Profík! A pokud holky bojujete s neschopností agentury, tak si nenechte na*rat na hlavu. Vím, že ne každý má tak skvělou host rodinu, která to vezme do vlastních rukou. Přece jenom, co se týče celé au pair práce, slovo rodiny má daleko větší váhu, než slovo nějaké au pair. To ale neznamená, že si nemůžete vybojovat svoje! A já nikdy nenechám nějaké nány z agentury, aby se mnou takhle zametaly, když si ani pořádně neumí přečíst přijmení. 

Tímto uzavírám tento případ.



Mějte se krásně!
SHARE:

1 comment

  1. No tak to je teda pakárna! :(
    Držím moc palce, ať se vše v dobré obrátí a už nenarážíš na neschopné lidi!
    Přemýšlela jsi o Floridě? (:

    ♥ Happy Friday! ♥

    THE KAWAII PLANET

    ReplyDelete

Blogger Template Created by pipdig