Tuesday, March 10, 2015

Chapter 16: What happened?

Zdravím & doufám, že se máte všichni hezky!



Události minulých týdnů - nic moc. Jak už jsem psala na Facebooku, byla jsem účastníkem dvou menších autonehod. Jedna byla moje (a to mi upadla jen značka, díky bohu!), ale i přes to, to byla velice nepříjemná situace. Druhá se stala, když jsem byla s kamarádkou v San Franciscu a nabourala do nás tramvaj. Naštěstí se nikomu nic nestalo, ale šok to byl. Navíc jsem poprvé v USA zažila čekání na policii. A musím říct, že zkušenost dobrá! Policie milá, vtípek sem, vtípek tam a že by nás prý kamarádka měla všechny pozvat na pivo! :-D Takže až na to, že auto bude mít kamarádka nové, protože to "staré" nemělo cenu opravovat, bylo vše fajn (věřte mi, není na tom nic dobrého, auto bylo 7 měsíců staré a ona si to bohužel pěkně "slízne"). Abych se přesvědčila o tom, že bych zřejmě měla začít chodit pěšky, včera Lise přestalo jet auto. Celý den bylo vše OK a pak najednou konec, smrt. Nacož mi můj host dad řekl, že mám asi dost "bad luck" a že ať už radši nikomu nelezu do auta. :-D Mimochodem, pokud někoho zajímá, co se stane, když nabouráte: Oprava tady je opravdu drahá. Funguje to tak, že pokud je škoda vyšší než $500 měli by jste za to zaplatit (alespoň to mi tvrdila moje koordinátorka). Moje rodina po mně nic nechtěla, za což jsem jim moc vděčná. Aby bylo jasno. Mně upadla jen značka, ale to druhé auto nemělo moc pěkný boček! Moje rodina se zachovala moc hezky a nic mi nikdo nevyčítal. Na instagramu jsem sdílela i dort, který jsem jim koupila. Ale např. moje kamarádka, která nabourala, měla škodu opravdu velikou a jelikož to byla její chyba, rodina po ní chce $1000, což je sice minimální částka, kterou po ní chtějí, ale neskutečná pálka kór pro nás au pairs. Ale zase jak už jsem několikrát říkala - záleží na rodině. Zrovna ta jeji rodina v penězích  opravdu "plave" a vidíte to. Samozřejmě to na jednu stranu chápu, na druhou stranu Vám upřímně řeknu, že pro takovou Americkou rodinu je $1000 nic. Pro nás je to ovšem taková částka u které začínáme vážně přemýšlet, že by možná nebylo od věci prodat ledvinu. 



Následně na to (po první autonehodě, což je asi 3-4 týdny zpátky), byl nejmladší člen rodiny v trošku divném rozpoložení. Nebo, jak to nazvat... Děti někdy mají svoje nálady a někdy umí být v náladě i několik týdnů. Bohužel, malej se předvedl jako prvotřídní spratek asi pár týdnů zpět. To, že je někdy rozežraný, to je klasika, děti, ale určitě věci už překračujou všechny meze, což se stalo. Člověk má někdy chuť si zabalit a vykváknout se na to, ale kdepak :-) Jak se říká "Každý den není posvícení!". A proto musím připomenout, že pokud nemáte na děti nervy, zůstaňte radši doma. Přijde totiž mnoho momentů, kdy si řeknete, jestli máte zabít děti nebo sebe (doufám, že to nikdo nebere doslova). A je naprosto jedno jak jsou staré, přijde to vždycky! Někdy umí být taky neskutečně zlé, protože jim nedovolíte lézt po stromě ( :-D viz. můj případ). Takže jsem cca na dva týdny byla uzlíček nervů, protože se toho stalo celkem dost a vyvolávala jsem můj rodný domov a svíčkovou! Proto jsem se taky dlouho neozvala, a to i přes to, že jsem měla/mám mnoho nápadů na články a přemýšlela jsem i o videích, prostě jsem neměla náladu NIC psát. Díky za to, že mám mamku vždycky na přijmu a ta mi naprosto rozumí a poradí. Navíc některé momenty úplně chápe a bere více s klidem, protože už nějakých pár let učí. Takže, pokud to čtou lidi, kteří učí - VELKÁ POKLONA VÁM VŠEM! Já jsem si vážně jistá, že po několika letech možná i měsících, by se mým nejlepším přítelem stal Nuselský most nebo bych skončila ve vězení. 100% jasná věc!




Naštěstí tenhle stav netrval dlouho a nyní je zase vše fajn a já jsem zpět v plné síle a maximálně šťastná a spokojená! Navíc s rodinkou jsme si snad ještě blíž a s dětmi taky. Kate (ta mladší), ta už mi svěřuje svoje tajné lásky! Koupila jsem ji k Valentýnu plyšáka, kterého si strašně přála a pojmenovala ho po své tajné lásce ze školy. Dále..Musím opět napsat, že počasí tady je naprosto skvělé!!! Krásných 23 stupňů a já už si tu připadám jako v létě :-) Momentálně moc necestuju, jelikož mě na konci března čeká týdenní dovolená (roadtrip) na kterou se šíleně těším a věřím, že to bude super! Takže šetřím, nebo se o to alespoň snažím... Už mám taky půlku kurzu za sebou, takže ještě pár týdnů a finito, školu budu mít splněnou :-)) Macy (starší) má v sobotu narozeniny, takže jsem ji pořídila batoh Nebelvíru, z čehož očekávám zase nebude další týden spát, protože jakmile dostane něco Harry Potter, co ještě nemá? No, asi vám tu reakci natočím! Ve středu má narozeniny můj host dad, tak už jsem si vyhlídla v obchodě 6 vychlazených Plzní a musím někoho požádat, jako správnej nezletilej alkoholik, ať mi je koupí. Ovšem už za dva měsíce budu mít 21! Nikdy jsem si nemyslela, že se budu těšit na to, až mi bude 21. Teď je to tzv. big deal a taky to plánuju velkolepě oslavit! 



Jinak jen tak mimo téma & možná i pro všechny, kteří si momentálně balí kufry. Pokud si myslíte, že odjedete a lidi na vás zapomenou, nebojte se. Určitě nezapomenout. Dokonce o vás možná budou mluvit ještě víc a možná se dozvíte i to, co o sobě dosud nevíte (huh?). Někteří jsou asi nespokojení se svým vlastním životem, že. :) A protože vím, že to čtou, tak snad jen... 

Mějte se hezky!
SHARE:

3 comments

  1. Celé dny čekám na článek! Opět pecka :) Miluju tvůj blog :)
    Držím palce a přeju pevné nervy! :D Taky mě to za pár měsíců čeká :D
    Maximálně se sejdeme ve vězení :D

    ReplyDelete
  2. úžasný článok :3 je mi ľúto čo si teraz všetko zažívala ale zároveň som šťastná, že budú zase nové články :3
    www.lifewithnicol.blogspot.sk

    ReplyDelete
  3. This comment has been removed by the author.

    ReplyDelete

Blogger Template Created by pipdig