Sunday, November 2, 2014

Chapter 7: First Week

První týden v Cali je za mnou. Sakra, to letí.

To bych nevěřila, co se za pouho pouhý týden, dá stihnout. Začala jsem tím nejdůležitějším a to řízením. Poprvé to byla hrůza. Kde mám sakra řadící páku, eh? Teď už ale řídím jako profík! Až na ty jejich stopky všude, by to šlo. Faktem je, že bez auta se v USA opravdu neobejdete. Proto, pokud jste holky/kluci ve fázi matching, rozhodně se ptejte na auto. ;) Za první týden jsem tedy projela plnou nádrž a zorientovala se ve městě. Kde jsou všechny kroužky, obchody, Starbucksy, pošta... 
Moje práce je totiž zejména o řízení.. 

Mé oblíbené foto ze čtvrtka. Auto bohužel není moje. Já mám minivan! 

Jak už nejspíš víte, starám se o tři děti. Vlastně.. Oni se starají o sebe. Jsou dobře vychované a velice samostatné. Rodiče se jim opravdu poctivě věnují. Řeknu vám, připravovala jsem se na nejhorší. Pamatujete si článek o Anglii?  Říkala jsem si "Simono, tebe už nic nepřekvapí.". Překvapilo. A příjemně. Zřejmě je ještě brzy na to, abych se zařadila do kolonky mezi "lucky au pairs", ale prozatím si tak alespoň připadám. Moje host family je vážně skvělá. Rodiče mi pomáhají, vždy mi vyjdou vstříc, rádi mi vše vysvětlí a příjde mi, že jsme na stejné vlně a dobře si rozumíme. Nejmladší člen rodiny už mi po dvou dnech řekl, že mě ma rád. A to potěší! Moje devítilatá je zlato. Byla jsem s ní na Tricks or Treats a myslím, že jsme dobrá dvojka. S tou nejstarší je to trochu těžší. Člověk se s ní musí více sblížit, porozumět ji a hlavně se ji nesnažit za každou cenu zalíbit. Je prudce inteligentní a dává si odstup. Ale když mě ve středu obvázala lanem, vypadala dost šťastně. To zase jo. 


Co se práce týče, nemůžu si stěžovat. Pracuji hodinku ráno a to ve stylu, že jen čekám, až se děti nachystají (ano, představte si, chystají se sami), ať je můžu odvézt do školy. Posnídají, zuby, obléct, nachystat sendvič (ten si taky chystají sami, až na malého) a šup do školy. Potom mám až do dvou odpoledne volno. Vyzvednu malého, ve tři holky a pak nastává období tisíce a jednoho kroužku. Většinu času jsem za volantem. V 6 - 6:30 pm, končím. Děti mají zakázáno sladké (jen vyjimečně), televizi (jen o víkendu), tablet a telefon pro ně absolutně neexistuje. Mám děti ve věku 6, 9 a 10 a od ostatních au pairs vím, jak jsou děti závislé např. na tabletu. U nás je to naprosto jinak. Tady vítězí závislost na čtení knih, ježdění na kole nebo zpívání. Řekněte, nemám já to štěstí? 



Většina z vás ví, že v pátek byl Halloween. A Halloween v USA je tak trošku crazy. Hned v pátek ráno to začalo Halloween Parade, které se konalo ve škole. Všechny děti ze školy v kostýmu. Šílené. Mám asi 256 tisíc fotek. Tolik strašidel pohromadě jsem opravdu ještě neviděla. Jelikož jsem večer šla na Tricks or Treats s jednou z mých holek, abych dostala taky metrák sladkostí a přibrala poté metrák na váze, bylo třeba si vymyslet kostým. Nečekejte nic velkého, byla jsem nudná kočka. Ale užila jsem si to maximálně! Slibuju, že příští rok zapracuji na kostýmu více. 


Nemám problém s rodinou. Nemám problem s dětmi. Nemám problém s řízením ani s angličtinou. Jediný problém, který jsem vypozorovala a pocítila na vlastní kůži je NAKUPOVÁNÍ. Jedním slovem - PEKLO. Je jedno jestli nakupování milujete či nesnášíte, tady nakupovat budete. Vše mi přijde neskutečně levné (nebo jsem měla zrovna štěstí a vstoupila do správných dveří?). Akorát jsem ještě dostatečně nevypozorovala ceny jídla, jelikož mě krmí moje host family! :D První jsem se stavila kouknout nečekaně do Victorias Secret . Ty ceny se s ČR samozřejmě nedají srovnat. Stejně tak elektronika (žehlička mě stála krásných v přepočtu 500,-), kosmetika (např. moje nejoblíbenější řasenka stojí v ČR kolem 400,-, tady ji koupíte v přepočtu za 120,- LOL), ale například i takové Yankee Candles, které jsou u nás celkem dost drahé, tady koupíte za hubičku. Na jednu stranu je to ráj, na druhou naprosté peklo! Hlavně.. já si chci většinu ušetřit na cestování. :) 


Příští článek věnuji fotkám. Už jich mám opravdu požehnaně. Těšte se na fotostory :)

Mějte se krásně & pokud chcete pohled, napiště mi na mail adresu! 

SHARE:

7 comments

  1. Gratulujem ti Simča k rodine! Znie to úžasne a veľmi sa teším že si mala také šťastie. Zaslúžiš si to absolútne ;) Každý jeden tvoj článok hltám,lebo sa čítajú perfektne a v poslednej dobe nemám na komentovanie blogov absolutne čas, no na tej tvoj si vždy čas nájdem, aby som ti sem niečo načmárala :) Aj k minulému článku som ti napísala strašne dlhý komentár a ked som dala odoslať tak mi zrovna vypadlo spojenie, takže sa neodoslal :( Kedže som bola na tablete (to mi trvá celú večnosť napísať), tak som další už ani nepísala. Veľmi sa divím že je to tam všetko lacnejšie, obzvlášť v Cali, lebo som počula od ostatných, že práve to tam je dosť drahé. Zaujímalo by ma teda to jedlo, takže pokiaľ pojdeš do nejakého supermarketu, isto pokukaj po cenách :) V dobrom ti závidím, že si sa takto odhodlala a odišla pracovať preč. Možno po vysokej naberiem odvahu a vyberiem sa tiež, len by som mala obavy z tej rodiny. Predsa len to je celkom aj o šťastí. No už teraz sa teším na ďalší tvoj článok :) A mohla by si spomenúť aj čo je tam také typické na jedenie, čo jedávate a varíte ´doma´ :) A veľa foť hlavne!!! :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Luci, mockrát děkuju, tvůj komentář mě vždycky strašně potěší :-* Ano, je fakt, že Californie je prý nejdražší, ale zatím mi to tak nepřijde. Ono nejspíš jak co. Asi 5 minut od domu mám zdravou výživu, kde mají všechno na co si vzpomeneš. Jednou jsem tam v rychlosti byla nakouknout, ale ceny si už moc nepamatuju. Ale co si pamatuju, nejlevnější to zrovna nebylo. :-/ Fotek mám už teď strašně moooooc :D

      Delete
    2. tak už teraz sa teším na ďalší príspevok :)))

      Delete
  2. Tvůj blog sleduju od prvního článku a musím říct, že už jsem četla hodně au-pair blogů, ale ten tvůj patří mezi ty nejoblíbenější, miluju prostě ten tvůj způsob psaní. :-) a jinak vážně závidím a na druhou stranu ti to moc přeji a taky aby rodina byla pořád tak super, protože i když je místo super nejdůležitější je ta rodina. A ty ceny :O super asi bych tam nedělala nic jiného než nakupovala!! :D

    ReplyDelete
    Replies
    1. Beátko, moc ti děkuju! Mám strašnou radost z toho, že to někoho baví číst. :) A s tím nakupováním je to tragédie. Člověk musí umět odolat :D

      Delete
  3. Krásný! Moc gratuluju ke Cali a ještě k tak skvělé rodince! :) doufám, že taky najdu alespon z půlky tak skvělou! :)

    ReplyDelete
  4. Ahoj Simi, moc Ti přeju skvělou rodinu a doufám, že taková dlouho vydrží :o) Já jsem zrovna ve fázi, kdy čekám na schválení přihlášky. Takže se neustále přihlašuji na mail a profil. Čekám kdy mi host family vypne internet :D :D Já bych moc pohled od Tebe z Cali chtěla ale nemůžu najít Tvůj mail ;-(

    ReplyDelete

Blogger Template Created by pipdig